Oslabení práv věřitelů a vychýlení práv ve prospěch dlužníků vede ke snížení vymahatelnosti práva
Praha 19. 11. 2024 – Stále složitější a komplikovanější proces exekučního řízení vytváří právní i faktickou překážku efektivnímu vymáhání a vede k dalšímu uzavírání exekutorských úřadů. Minimálně dalších 10 soudních exekutorů avizuje ukončení své činnosti v příštím roce. Noví zájemci se však do uvolněných úřadů dlouhodobě vůbec nehlásí, což je vážný varovný signál. Alarmujících je nejen 52 novel exekučního řádu od roku 2001, ale především nevyvážený nárůst nezabavitelné částky u srážek z příjmu, která byla mezi roky 2018 a 2023 upravena 10x a vzrostla za toto období o více než 100 %.
„Dnes jsem obdržel další 3 oficiální rezignace soudních exekutorů, dalších 7 exekutorských úřadů evidujeme jako dlouhodobě neobsazených,“ uvedl Jan Mlynarčík, prezident Exekutorské komory, a pokračoval: „Soudní exekutoři dlouhodobě veřejně upozorňují na nedostatky v oblasti vymahatelnosti práva. Zejména na složitý a byrokratický proces, prodlužnicky nastavenou legislativu včetně nastavení modelu srážky ze mzdy a výše nezabavitelné částky. V neposlední řadě je také nutné zmínit i zastaralou, neaktualizovanou podobu exekutorského tarifu, která neodráží současnou realitu, inflaci a celkový růst nákladů spojený s výkonem exekutorské činnosti.“ Je nutné si uvědomit, že pokles počtu exekutorských úřadů nemá žádnou vazbu k počtu exekucí a počtu osob v exekucích. Snížení počtu exekutorských úřadů bude mít v konečném důsledku negativní dopad nejen na věřitele, kteří budou muset déle čekat na nastavení procesu vymáhání pohledávky, ale především na dlužníky, u nichž může dojít v důsledku časové prodlevy k nárůstu dlužných částek.
Před téměř čtvrtstoletím byla exekutorským řádem legislativně zakotvena profese soudních exekutorů. Byla nastavena jasná pravidla vymáhání pohledávek, ve kterých se odrážela vzájemně vyrovnaná a spravedlivá vazba mezi dlužníky a věřiteli. V době covidové pandemie a následně v době energetické krize došlo k jednostrannému vychýlení ve prospěch dlužníků. Po odeznění těchto extrémních situací však nedošlo k narovnání situace a dlužníci nadále zůstali v nepřiměřeně výhodnějším postavení oproti věřitelům. Zákonodárci přistupovali k novelám insolvenčního zákona a občanského soudního řádu pouze jednostranně. „Za alarmující považujeme celkově postoj některých politiků. Ti totiž přistupují k agendě vymáhání práva pod extrémním vlivem neziskového sektoru, který však hájí pouze zájmy jedné menšinové skupiny obyvatel, a to dlužníků,“ řekl Jan Mlynarčík.
Problematiku je nutné vnímat komplexně a dlouhodobě. „Vychýlení práva na stranu dlužníků má dopad nejen na samotné věřitele, ale také na každého daňového poplatníka, a to například u neuhrazených pohledávek u finančních úřadů, u zdravotních pojišťoven nebo u České správy sociálního zabezpečení, jakož i u komerčních společností v pozici zákazníků,“ vysvětlil Jan Mlynarčík a dále doplnil: „Často se zapomíná na to, že neuhrazené a nevymožené pohledávky na daních, sociálním a zdravotním pojištění zaplatíme my všichni, tedy ostatní daňoví poplatníci. Stejně tak neuhrazené pohledávky velkých věřitelů uhradí koncoví zákazníci, protože každý rozumný podnikatel tyto ztráty promítne do cen svých výrobků a služeb. Pokud stát ulevuje dlužníkům, zároveň tím zhoršuje podmínky pro všechny ostatní, kteří své závazky splácí řádně a včas.“
Soudní exekutoři vedle soudců, státních zástupců, advokátů a notářů patří mezi pět základních právnických profesí. Nejbližším partnerem soudních exekutorů jsou soudci, se kterými se podílí na spravedlivém procesu a naplnění právního rozhodnutí. „Pro výkon naší práce i my potřebujeme mít optimálně dva exekutorské úřady v každém okresním městě,“ uvedl Libor Vávra, prezident Soudcovské unie. „Nedostatečné celorepublikové pokrytí exekutorskými úřady by pro nás znamenalo zpomalení soudního řízení a oslabení výkonu soudního rozhodnutí. Potřebujeme efektivní nastavení exekučního procesu, minimalizaci byrokratického přístupu a spravedlivé nastavení náhrad za exekutorskou činnost. Jedině tak nebude oslabovaná vymahatelnost práva“, doplnil Libor Vávra.
Současná vláda aktualizovala všechny právnické tarify od advokátního až po notářský. Pouze exekutorský tarif stále čeká na úpravu, která bude odrážet současnou ekonomickou situaci. Je potřeba zdůraznit, že odměny a náklady soudních exekutorů se nehradí ze státního rozpočtu. Náklady exekuce musí zaplatit dlužník, který nesplnil povinnost uloženou mu rozsudkem soudu, platebním rozkazem nebo daňovým výměrem. Náklady exekuce tedy nehradí ostatní daňoví poplatníci, což je spravedlivé a také správné. „Spravedlivě nastavený exekutorský tarif bude jedním z pozitivních předpokladů, který povede k zachování potřebné sítě exekutorských úřadů a přivede k této právnické profesi mladé absolventy,“ řekl Jan Mlynarčík.
Kontakt
media@ekcr.cz
Poznámky
Exekutorská komora České republiky je zřízena zákonem č. 120/2001 Sb. a je stavovskou organizací profesní samosprávy sdružující soudní exekutory. Členství v ní je pro všechny exekutory ze zákona povinné. Exekutor se stává jejím členem okamžikem jmenování. Exekutorská komora spravuje Centrální evidenci exekucí, která představuje veřejný seznam, ve kterém jsou dostupné informace o konkrétních pravomocných exekučních řízeních. Spravuje také statistická data o svých řízeních dostupná v otevřených formátech. Další podrobnosti na https://www.ekcr.cz/.
Na základě podnětu Exekutorské komory bylo v roce 2024 uzavřeno 26 exekutorských úřadů, a to z důvodu marných výběrových řízení. Aktivních je v současné době 151 exekutorských úřadů.